pátek 13. listopadu 2020
Informace
Níže jsou uvedeny reálie New Edenu, alespoň jejich část tedy, které jsme rozdělili na dvě základní skupiny – ty povinné a ty nepovinné.
U těch prvního typu po vás rozhodně nechceme, abyste si je zapamatovali s očekáváním jakéhosi testu, slouží pouze pro orientaci a k lepšímu pochopení našeho světa, dávají vám základní znalosti a pár detailů k tomu, jež vám postavy a hry dokáží mnohdy okořenit a lépe zasadit – připomínáme, že tyto reálie zpaměti znát nemusíte, slouží vám při sepisování postavy a hraní jako reference.
Nepovinné reálie je všechno navíc, tyto články se vašich postav týkat nemusí, avšak mnohdy také ano, tudíž zde také doporučujeme zběžné přečtení (byť uvítáme i to důkladné, udělá nám to radost), rozšiřují vám mimoto obzory a díky nim městu New Edenu porozumíte mnohem lépe.
Jsme dále otevřeni k otázkám jakéhokoliv typu, jejichž odpovědi jsme ochotni vsadit i do již existujících článků, popřípadě sepsat nové. A jelikož jde o společnou tvorbu, můžete rovnou přispět sami, ať už novými reáliemi, či grafickou tvorbou – stačí nám pouze napsat.
<<povinné>>
<<nepovinné>>
čtvrtek 12. listopadu 2020
Faceclaim list
| × | MUŽI | ŽENY |
| A | ||
| B | Bobby Hicks | |
| C | ||
| D | ||
| E | ||
| F | ||
| G | ||
| H | ||
| I | ||
| J | ||
| K | ||
| L | Levi Stocke | |
| M | ||
| N | ||
| O | ||
| P | ||
| Q | ||
| R | Ryan Ashley Malarkey | |
| S | ||
| T | ||
| U | ||
| V | ||
| W | ||
| X | ||
| Y | ||
| Z | ||
| REZ | Casey Deidrick, Chris Evans, Natalie Dormer |
Seznam modifikací



Známé osobnosti
New Eden má řadu známých osobností, od politiků po herce, kteří na veřejné scéně vystupují všemožnými způsoby – někteří se snaží získat oblibu, někteří si ji dokáží vynutit.
Uveden je základní seznam s několika zástupci z frakcí a mnohých oblastí, a pokud vám některá chybí, či pokud máte v profilech vlastní takové osoby, můžete se s námi domluvit a připsat je. Dále se také můžete domluvit i na vztazích k těmto osobám, v tom případě zde budou uvedeny, aby si od nich další hráči odvíjeli své vlastní.
57
GUVERNÉR
Když kandidoval poprvé na guvernéra, doufal, že prosadí změnu. Velice brzy zjistil, jak naivní to bylo. Pokoušel se posílit svůj vliv, avšak nepříliš úspěšně, a tak to po dvou letech ve funkci vzdal a spokojil se s vědomím, že alespoň nepáchá větší škodu. Je srdečné, ovšem už unavené a lehce netečné povahy.
50
SEKRETÁŘ GUVERNÉRA
Je Abrahamovým sekretářem, důvěrníkem a také nejlepším přítelem už od mládí. Tedy, původně byl jen nejlepším přítelem, sekretářem se stal až po jeho prvním zvolení. Podporoval ho v jeho snahách udělat změnu a byl to on, kdo ho utěšoval, když se to ukázalo jako prakticky nemožné. Nyní mu dělá společnost a pomáhá mu v plnění jeho zbylých formálních povinnostech. Je inteligentní a šarmantní a rád čte knihy, skutečné tištěné knihy.
58
RADNÍ APRICU
MAJITEL NOČNÍCH PODNIKŮ
Kontroluje několik hlavních nočních podniků v Cortexu - noční kluby, bary a podobná zařízení, jež jsou poměrně známá a vyhlášená. Dostal se do stadia, kdy nemusí prakticky nic řešit, ohledně svých společností činí jen ta nejdůležitější rozhodnutí, o zbytku nechává rozhodovat své podřízené, kteří se o jeho majetky starají a zajišťují mu stálý přísun peněz. Něco podobného platí i pro radu - příliš se nemíchá do sporů a rozhodování, dokud se to netýká dle jeho názoru těch důležitých věcí. Rád hraje golf a má rád klid a harmonii.
44
RADNÍ APRICU
ŘEDITELKA BIOPONICS
Geniální dítě, ještě geniálnější žena. Odmalička tíhla k biologii, genetice a chemii, a nakonec z nich udělala svou práci prospěšnou pro celé město. Odkoupila původní firmu starající se o potravinářský průmysl, rozšířila ji a dostala ji a s ní i sebe na špičku. Nyní kontroluje většinu zdrojů potravin a neustále hledá nové cesty k pokroku. Nejde jí ani tolik o moc a peníze, zajímá ji především věda a dokud může realizovat své experimenty, je spokojená.
22
RADNÍ APRICU
MAJITEL JADERNÝCH ELEKTRÁREN A MÓDNÍCH ZNAČEK
K jaderným elektrárnám přišel asi jako slepý k houslím. V podstatě nemá sebemenší tušení, jak je má vést, ovšem líbí se mu ten pocit moci, který díky nim získal, ačkoliv ani moc neví, jak ji má využít. Podědil podniky svého otce, který předčasně zemřel při nehodě v aeroautě (spekulují i o sebevraždě, avšak ta se nepotvrdila), a do rady se dostal spíše donucením a hrozbami, že Cortex i zbytek města připraví o hlavní zdroj energie. Ostatní radní s ním dovedou vcelku bez problémů manipulovat, jen si to ještě ani jeden z nich neuvědomuje. Mimo elektrárny vlastní několik značek oblečení, mezi nimi extravagantní a křiklavý Veillon, který je mezi mládeží dosti populární, či Dowe zaměřená na výstřední doplňky. Mimo ně si dělá zálusk i na elegantní Madigan, zatím však nepřesvědčil majitele ke koupi. Móda je asi tím jediným, čemu tak nějak rozumí. Kromě toho, jak být nesnesitelný malý spratek.
31
RADNÍ APRICU
ZAKLADATELKA A ŘEDITELKA NEXU
Do rady se dostala spíš náhodou. Když totiž vyvíjela Nexus, neměla nejmenší ponětí, že získá takovou oblíbenost, a najednou se z něj stala aplikace oblíbená po celém městě, jež silně ovlivňovala všechny její uživatele. Už tehdy bylo Apricu jasné, že ji potřebuje na své straně, a tak byla zvolena do rady. Drží se zpátky a příliš se nemíchá do politického dění a místo toho raději hledá nové způsoby, jak Nexus ještě vylepšit. Což neznamená, že když jí o něco jde, neumí se za to postavit, to ona umí a pořádně. Upřímně neuplyne den, kdy by nemusela potlačovat chuť dát pohlavek Sardiovi. Jediné, co jí v tom brání, je její respekt k jeho módním dovednostem.
46
RADNÍ APRICU
MAJITEL MASMÉDIÍ
Vždy elegantní a uhlazený gentleman schopný dostat se pomocí dobře volených slůvek téměř ke každému. Těm všímavějším ovšem dojde, že na něm něco tak trochu nehraje a že pod tím vším pozlátkem číhá ošklivá rez. Je schopen udělat a říct cokoliv, aby se dostal k tomu, co chce. Odpor nekompromisně drtí a nechcete ho zažít ve špatné náladě. Díky tomu umí spolehlivě zavřít pusu Sardiovi a vesměs i komukoliv jinému mimo radu. Vlastní NET, New Eden Times, NEN, New Eden News, a NER, New Eden Radio. Tři hlavní masmédia s nejvíce čtenáři, diváky a posluchači - noviny, zpravodajství a rádiovou stanici. Není tedy divu, že i jeho chce mít Apricus těsně u sebe.
??
VŮDCE ODBOJE
Mnoho se toho o něm dosud neví kromě jeho přezdívky a zevrubného popisu vzhledu. Objevil se v Jádře v podstatě zčistajasna a začal dávat dohromady všechny, kdo byli ochotni poslouchat jeho vyhlašování pravdy o tom, jak se to má s životem mimo Spojené státy a jak Apricus je tím, co všechno a všechny ve městě ovládá. Tvrdí, že chce odhalit pravdu a dostat spravedlnost, aby Jádro netrpělo a nesloužilo všem ostatním na úkor svých životů a zdraví. Jak se to s ním má doopravdy, kdoví, to ukáže asi jen čas.
41
KAPITÁN SIDU
Členství v ozbrojených silách je v jeho rodině tradicí, ovšem až Vex se dostal na takto vysokou pozici. Vede SID pevnou rukou a nestrpí neposlušnost či porušování pravidel. Ve službě mu pomáhá jeho věrný psí přítel Kerberus, kterého dostal darem od dr. Hewettové. Sice nemá tři hlavy, ale má geneticky vylepšené smysly a výkonnost a zuby vyztužené železem. Tvoří nerozlučné duo a jsou pověstní v celém sboru. Jeho manželka pracuje pro Apricus a vyvíjí zbraně.
43
NADPORUČÍK SIDU
Narozen na Periferii jako nejmladší ze tří sourozenců. Bratr šel na univerzitu a stal se lékařem, sestra šla na univerzitu a stala se právničkou. Julius? Nesnil o ničem jiném, než aby mohl být vojákem či policistou, což se mu mohlo splnit právě u SIDu. To se ctižádostivým rodičům nelíbilo, a tak dostal na vybranou - buď SID a půjde z domu, anebo půjde na univerzitu ve stopách svých sourozenců. Asi je jasné, co si vybral. A že to byla správná volba. Zprvu to neměl lehké, neměl moc peněz a přespával, kde mohl, avšak tvrdě na sobě dřel a léta práce se mu vyplatila - byl povýšen do čela divize vyšetřovatelů.
31
PORUČÍK SIDU
Dcera jedné z výjimečných Mexičanek, jejímž rodičům se podařilo dostat se do města, a Američana, díky čemuž se měla v Jádru jen o něco málo lépe než zbytek příslušníků národnostních menšin. Nebylo jí co závidět, nicméně brzy se začal projevovat její talent, a tak se jí podařilo vydobýt si respekt u sousedů a později v celé čtvrti. V osmnácti, kdy šla s nějakým zařizováním na Periferii, došlo k incidentu, kdy skupina výtržníků napadla patrolu SIDu, jednoho zabila a druhého vážně zranila, načež utekla. Dilucca raněnému zachránila život, čímž si vysloužila ocenění a pozornost vedení. Práce u SIDu ji zaujala a když zjistila, že u nich má otevřené dveře, přidala se. Od té doby vystoupala poměrně vysoko a získala několik dalších vyznamenání a spolu s nimi také pověst nekompromisní policistky, jež ve svých podřízených dovede vzbudit pořádný strach. Stojí v čele armádní divize a je také pilotkou.
43
autor historické prózy a různých příběhů pro děti
Trojnásobně oceněný Národní knižní cenou, jeden z aktuálně nejslavnějších a nejoblíbenějších autorů svých žánrů, především však vychovatel moderní mládeže, který již dlouhá léta maskuje Evropu a dělá z ní pouhou dětinskou fikci. Jeho nejslavnějším dílem jsou Evropské mýty a legendy.
36
autorka chick-lit literatury, komedií a novel
Její díla Cortex v oblacích, SID a Sid a Zahradníkova bionevěsta jsou označována za vrchol komedie tohoto století, o čemž vlastně ani není pochyb – její styl psaní je plynulý, v mnohých případech se blíží hovorové řeči a díky mnohým politickým návaznostem a černému humoru si najde oblibu jak u mladších, tak starších čtenářů. Zabývá se právě stand-up comedy a najdete ji na mnohých místních stanicích a rádiu, jak ponižuje zfilmované verze svých děl.
Toto animované studio vzniklo v roce 1923 a začínalo na krátkých hluchých filmech, skrze něž se propracovalo k Mickey Mousovi, který se stal jedním z hlavních log společnosti. Následovaly první celovečerní filmy jako třeba Sněhurka a sedm trpaslíků, Popelka, Šípková Růženka, 101 dalmatinů a mnoho dalších. Ty si rychle získaly fanoušky mezi všemi věkovými kategoriemi, což také vedlo k založení prvního Disneylandu v roce 1955. K jeho obnovení došlo v roce 2055 na jeho sté výročí od založení, a tak byl zvednut nový resort New Disneyland s mnohými atrakcemi, restauracemi a hotely pro návštěvníky.
34
herec
Jeden z nejslavnějších herců a nadcházejících modelů New Edenu, přesně ten, o kterém sní většina dívek (a dobrá část chlapců) a který svou přítomností zviditelňuje jakýkoliv film, ať už předurčený propadák, nebo novodobou klasiku. Znám je z filmů jako Elysium, Na jaderném poli a Půlnoc, ve kterých tím či oním způsobem vždy skončí bez trička.
26
herečka
Oblíbená zejména kvůli mnohým seriálům, kde až podezřele často zaujímá roli nemilé, arogantní a chladné ženy mnohdy označovanou i za femme fatale, byť ve skutečnosti působí jako opak. V seriálech Anthemská střední a Mladí a v Cortexu se postarala o nejeden dramatický (a v jednom případě i smrtelný) rozchod, přičemž z natáčení existuje nejedna fotka toho, jak ji její role zdrcuje – herectví ji však stále baví a nevypadá to, že by brzy hodlala se svým stereotypem skončit. Ve volném čase se věnuje politické a ekologické činnosti, avšak na povrch nedávno vyplavala i zpráva o alkoholismu, který ji dle všeho trápí už nějaký ten rok.
32
kapitán Psycho Phoenix
Již přes dvacet let se angažuje v oblasti videoher, kde před čtrnácti lety založil jeden z nejdéle fungujících a nejznámějších e-sportovních teamů ve všech jedenácti městech, tedy Psycho Phoenix. Prvně začal u FPS hry War Cries, která dodnes zůstává vcelku oblíbenou pro klasické hráče, nabízí široký výběr zbraní a postav a zároveň má naslouchající tvůrce. Psychos, jak se členům tohoto týmu říká, mají různá zaměření, mnozí se stále věnují War Cries, ostatní přecházejí na hry ve virtuální realitě jako třeba State of War, která má simulovat reálné válečné prostředí. Není divu, že se mnozí hráči, kteří prošli tímto týmem, přihlásili do SIDu, a vzácně SID trénuje právě s těmito jedinci v simulovaných prostředích.
27
modifikovaná zápasnice
Asi ta nejpopulárnější modifikovaná zápasnice v současném New Edenu. Poráží mnohé své protivníky s až děsivou lehkostí - na pomoc má své modifikované horní končetiny, o něž přišla ve dvaceti při úmyslně způsobeném výbuchu e-kavárny. Předpokládalo se, že se dá na studia, avšak tento incident v ní probudil vztek a touhu po odplatě, byť je neměla proti komu mířit, jelikož se viníci nikdy nenašli. Sehnala si dobrý tým mechaniků a nechala si vytvořit modifikace, s nimiž se mohla pustit do zápasů. Zprvu v ni nikdo nevkládal přílišné naděje, ovšem brzy, jen co začala vyhrávat a drápat se na vrchol, se stala hrdinkou většiny mladých dívek i žen a idolem mnohých chlapců i mužů. Cortex ji pravidelně posílá na Nové olympijské hry, kde se celkem čtyřikrát umístila v různých disciplínách a dvakrát získala zlato v modifikovaném zápase.
29
modifikovaný atlet
Nohy ztratil v osmi, to žil ještě v Jádře, kde neměl podporu lidí a kde jeho jediným darem za ztracené nohy byl rozpáraný plyšák a pár špatných protéz, které plnily funkci spíše estetickou. Čirou náhodou se nad ním slitoval jeden z tamějších mechaniků, nohy mu tak opět zprovoznil, což v něm vyvolalo zcela nový zápal do života – a ten jej také dostal výše. Zprvu to byly jen menší závody modifikovaných v Jádře, později se již dostal do Periferie, až nakonec zaujmul sponzora v Cortexu, který u lidí níže hledal kapku reputace. Klučina se smutným příběhem a dosti velkým talentem mu k tomu dle všeho postačil. Během několika let získal nové protézy, nový domov pro sebe a svou rodinu a zcela nový smysl života, není tedy divu, že je jakýmsi vzorem sportovců v Jádře, přeci jen na Nových olympijských hrách získal už jednu zlatou.
34
zápasník smíšených bojových umění
Mnoho lidi tvrdí, že jde o první pokus Bioponics o modifikovaného člověka, zbytek jednoduše věří v nějaké vrozené vady, společně se však shodnou na jediném – nechtějí se s ním dostat do jedné klece. Pochází z Cortexu a již odmalička se věnoval bojovým uměním, čímž je rodina Jaenke vcelku známá, a když v sedmnácti porazil aktuálního šampiona několika údery, bylo jasno, že se zde žádný jiný na dlouhou dobu neuvidí. Aktuálně se snaží dostat přístup do m-ligy, jelikož tvrdí, že mu žádný člověk – ani kovový, ani přirozený – nedokáže stát v cestě za absolutním vítězstvím. A to několikrát potvrdil i neoficiálními souboji proti slavným modifikovaným zápasníkům. Věnuje se i trénování, má vlastní kurzy, původ v nich příliš neřeší, a proto zde také převažují zástupci z Periferie a Jádra.
30
kapitán Silver Eagles
Silver Eagles jsou nejúspěšnějším týmem amerického fotbalu ve městě. Skládají se z hráčů z Cortexu, ale i z Periferie, jelikož tu jde především o talent a schopnosti, ti totiž zajistí další výhry a udržení si pozice v lize. Kapitánem je třicetiletý Roth Zavaleta z lepší části Periferie, odkud by se dávno mohl přestěhovat do Cortexu, ale zatím nechce, a byť se průměrný věk týmu pohybuje někde okolo 25 let, ani trochu nezaostává. Jeho znalosti herní strategie jsou nepřekonatelné a s nimi i jeho schopnost natlouct je do svých spoluhráčů a donutit je podle nich hrát. Tolikrát vyhráli, že mu vesměs bezmezně věří, a k tomu si svým lehce zjizveným a přesto pohledným vzhledem získal spoustu fanynek i fanoušků.
středa 11. listopadu 2020
Frakce
<guvernér>
Guvernér oficiálně stojí v čele města a je volen jeho občany.
Guvernéři byli ustanoveni do čela všech deseti měst od samého začátku pro lepší řízení a také pro reprezentaci. Jejich vliv byl na samém počátku velký a skutečně města ovládali, nicméně postupem času se na moci začalo podílet čím dál více bohatých, dokud jim nemohli dokonce i konkurovat. Tento efekt se nejvíce projevil právě v New Edenu, kde se kolem 50. let 21. století stala z guvernéra již jen pouhá reprezentační figurka mající ve svých rukou moc jen zdánlivě.
Guvernéři jsou voleni na jeden rok, ale jejich období mohou být natahována klidně donekonečna. Prvních několik desetiletí se měnili poměrně často, nejdéle, tedy na pět let, vydržel jen Petyr Armstrong v letech 2001-2006, jinak se střídali po jednou či dvou letech. Právě v 50. letech však došlo ke změně. Jakmile na guvernérovi přestalo tolik záležet, lidé obvykle začali volit toho samého neustále dokola, dokud místo něj nebyl nastrčen někdo jiný - obvykle v intervalu deseti až patnácti let.
Od roku 2074 je guvernérem Abraham Voltía a zdá se, že jím i na dalších několik let i zůstane.
Skupina podporující guvernéra je vcelku malá a patří sem zejména jeho blízcí, jeho malý kabinet poradců, další státní zástupci, případně ti z jiných měst, a ojediněle i lidé, kterým na zdejší politické hierarchii záleží.
<apricus>
Spolek bohatých ovlivňující celou společnost a vedení města založený na (ne)dobrovolném členství.
V roce 2048 dostal jistý muž jménem Theodoric Robert Godfried nápad založit společnost, jež by sjednocovala všechnu inteligenci a bohatství a umožnila jim rychlejší pokrok. Shodou okolností byl v tu dobu nejbohatším občanem, a tak mu nedělalo potíže přesvědčit většinu ostatních. Někteří lační po větším majetku a moci se připojili dobrovolně, jiní to cítili jako povinnost a ochranu a pár jedinců členství dokonce odmítlo. To se vůdčím tvářím pochopitelně moc nelíbilo, a proto dělali vše pro to, aby je buď přiměli přidat se, nebo vytlačili z první vrstvy. A tak oficiální představitel vlády guvernér ztratil většinu svého vlivu. Godfried zemřel v roce 2067, ale jeho organizace setrvala a dále upevňovala svou moc.
Společnost se samozřejmě svým vlivem veřejně nechlubí a stále navenek uznává autoritu guvernéra, avšak kdo se trochu zajímá o veřejné dění, je schopen dopátrat se pravdy, což tedy platí především pro druhou vrstvu, ta třetí má většinou moc práce s přežíváním. Veškerá oficiální média jsou v jejich moci, stejně tak většina místních větších technologických firem a pak také školství, které jim umožňuje ovlivňovat, co se učí další generace. Členové musí odvádět určitý podíl ze svých výdělků do společného fondu a mohou se těšit z různých exkluzivních výhod, na něž obyčejní občané nedosáhnou. Ačkoliv je tvrzeno, že tu si jsou všichni rovni, někteří jsou si přeci jen rovnější - ti nejbohatší stojí v pomyslném čele na postech rady, jež je volena všemi členy jednou za půl roku (ale stejně platí nepsané pravidlo, koho volit) a jež činí veškerá rozhodnutí.
V řadách Apricu nestojí pouze ti nejvlivnější z nejvlivnějších, v zlatých okovech této společnosti jsou i přívrženci mnohých z členů, kteří o existenci a vlivu skupiny ví a jsou k ní blíže než kdokoliv jiný. A ať už zde jsou dobrovolně, či ne, jsou důležitou součástí Apricu.
<security & intelligence division>
Soukromá bezpečnostní organizace zajišťující pořádek ve městě. Je nezávislá na komkoliv jiném, ale spolupracuje s Apricem.
SID byl původně malou bezpečnostní agenturou, která zajišťovala bezpečnostní systémy, ochrannou službu, soukromé vyšetřování a mnoho dalšího, postupně se však rozšiřoval a po posílení vlivu Apricu se v 60. letech stal hlavní policejní i vojenskou složkou. Stavy policie byly radikálně sníženy a jejich kompetence omezeny, a tak se stala spíše takovou ochrankou guvernéra, než že by plnila svůj původní účel, to pouze v oblasti vyšetřování a protiteroristických jednotek, kde tvoří pomyslné pěšáky.
Samotný SID se dělí na konkrétní jednotky zabývajícími se vlastními oblastmi - mezi nejznámější takový patří například 13. pluk protiteroristické a CBRN ochrany „Vertigo“, jehož pravomoci přesahují vlastní název, v dnešní době totiž slouží i jako útvar rychlého nasazení a zároveň ovládá vyšetřovací složky s pomocí státní policie.
Divize aktuálně zaměstnává přes 90 % všech bezpečnostních sborů.
<vincit omnia veritas>
Zatím nepříliš organizovaná a sjednocená frakce společnosti tím či oním způsobem bojující proti první vrstvě.
První jiskřičky odboje byly zažehnuty už ve 20. letech 21. století, a to z jednoho prostého důvodu - několika desítkám lidí začalo postupně docházet, jak se věci v nové společnosti mají a kam celá směřuje. Vláda neprojevovala žádné snahy o návrat na povrch, začala ignorovat existenci dalších přeživších států a přicházela o většinu své moci, jíž postupně přebrali ti bohatí. Nešlo o nic centralizovaného, proto bylo jednoduché ho potlačovat, avšak informace byly předávány dál na další generace a informace jsou ve společnosti druhou hybnou silou hned po penězích. Většina těch, kdo s tím vším začali, už jsou dávno po smrti, ovšem stihli ještě inspirovat několik desítek občanů z různých vrstev, aby se nesmířili jen s tím, čím je krmí takzvané oficiální zdroje.
Dnes tedy odboj představují roztříštěné skupinky lidí, většinově ze třetí vrstvy, jistou větší část tvoří i lidé z vrstvy druhé a k nim se přidává několik jedinců z vrcholu společnosti. Operují buď na vlastní pěst nebo v nějaké menší skupině a teprve nedávno se ze třetí vrstvy vynořil jistý muž, který si říká Diké, a pokouší se tomu dát nějaký řád, získat více lidí a sjednotit ty, kdo nesouhlasí se současným stavem společnosti.
Cíle se liší jedinec od jedince – jsou zde ti, co se aktivně k VOV hlásí, zatímco existují i nezávislé skupiny aktivně se bouřící proti vládě a Apricu, jež pod něj automaticky spadají.
<church of the great architect>
Tajná náboženská společnost, která pečlivě střeží svá tajemství, jež si odnesla ještě z povrchu a předávala od zvednutí města.
Kořeny tohoto kultu sahají až na samotný povrch, daleko do historie ke svobodným zednářům na území Států, od nichž se ve druhé polovině 19. století odtrhli. Tvrdili, že se až příliš oddávají dobročinnosti a společnosti, místo aby si hleděli svého dědictví a pokoušeli se ho rozluštit a využít. Ačkoliv Architekti tvrdili, že i oni chtějí tyto prostředky nakonec použít pro vyšší dobro, pravda byla právě opačná. Lačnili po moci a představa ovládnutí světa ze stínů jim byla velice blízká. A tak založili vlastní méně úspěšnou lóži založenou na ještě vyšší úrovni tajností a uzavřenosti, ovšem i přes to se k nim ve skrytu během let přidalo několik vážených vzdělanců s podobným smýšlením, díky nimž se nakonec podařilo dostat část lóže i do měst v oblacích.
Členové, kteří si vzájemně říkají bratři, jsou v lóži uspořádáni podle přísné hierarchie na deset stupňů dle toho, jaká tajemství jsou bratrovi odhalena. Čím vyšší stupeň, tím váženější a zkušenější bratr je a ostatní bratři na nižším stupni mu jsou podřazeni (kromě velmistra, který je nadřazený všem bez ohledu na stupně). Kromě tohoto rozdělení tu jsou určité volené funkce, jež zajišťují běh lóže. V čele stojí velmistr, ten je volen celou lóží na jeden rok a obvykle bývá minimálně na osmém stupni, aby ho někdo volil. Pod ním jsou dva strážci velmistra, ti mu jsou vždy k ruce, ochraňují ho a tak podobně, a velmistr si je volí sám, hlasování je pouze formalita. Hned po nich tu je tajemník, to je jediná doživotní funkce, jelikož bratr, který ji zastává, ví o všem, co se kde řekne a stane, a vše zapisuje do tajných knih. Pak tu je pokladník, ten se stará o finance, ceremoniář, který zajišťuje průběh a nástroje pro ceremonie, soudce rozsuzující spory mezi bratry a trestající prohřešky proti bratrskému kodexu a strážce dveří hlídající vchod do Chrámu, v němž lóže sídlí. Kdo se chce stát bratrem, musí být pozván, a tak se z něj stane adept. Adept musí prokázat především schopnost mlčenlivosti a jakmile se za něj zaručí jiný bratr, stává se oficiálně bratrem na prvním stupni. Na vyšší stupně může bratry povyšovat pouze velmistr a to po tom, co daní bratři splní určité zkoušky prověřující mimo jiné jejich oddanost lóži. Po dosažení druhého stupně každý bratr obdrží tělní modifikaci v podobě čipu implantovaného na zátylek. Pomocí těch může kterýkoliv bratr od pátého stupně svolat naléhavou poradu slabým pípnutím a rozehřátím se.
V současnosti lóže čítá zhruba čtyřicet členů a sídlí v malé budově nazývané Chrám podle Šalamounova chrámu. Už dlouhá léta usilují o rozluštění tajných spisů a legend hovořících o jakési velké síle darované samotným Velkým architektem, jenž stvořil celý vesmír, k jejímuž získání je potřeba podniknout dosud neznámé kroky. Avšak na to, aby se jim to povedlo, potřebují další vzdělané členy, které získají jedině tak, že se prosadí v Apricu. Přeneseně vzato tedy jejich cílem je získání co nejvíce finančních prostředků, moci a nových zfanatizovaných členů. Prostředky tak získávají organizováním části ilegálních modifikovaných zápasů.
<entropy>
Skupina, co vlastně ani není skupinou, protože nechce skupiny, nýbrž chaos a status quo.
Sem by patřily ty děti, co si tak moc přály zombie apokalypsu a absolutní chaos ve světě tak, aby se každý musel starat sám o sebe. Takoví Entropy jsou - nejsou s vládou, nejsou s Apricem, nejsou ani s Architekty, jednoduše s nikým. Jejich útvar vlastně ani není útvar, nemají pevnou hierarchii a nikdy ji ani neměli. Název si také nedali sami - pár jejich “členů” se jednou rozhodlo naházet molotovy do kina, kde seděli úplně normální lidé, avšak chytili jen jednoho viníka, a protože se odmítl legitimovat, strážníci neztráceli čas, pojmenovali ho Entropy a odvezli ho do věže. Zbytek si řekl, že to vlastně není špatný nápad, a už jim to zůstalo. To bylo někdy v roce 2070. Do tohoto roku tedy můžeme datovat jejich oficiální vznik, ovšem oni to neřeší. Pocházejí většinou ze druhé vrstvy (ojediněle ze třetí) a jsou to lidé, co se sice nemají špatně, ale nudí se a nevyhovuje jim být zavření v systému, proto ho chtějí za každou cenu zničit, zatímco si užijí trochu legrace. Trochu nebezpečné legrace.
Celkem nedávno jeden z jejich “členů” vytvořil aplikaci, již příhodně pojmenoval Entropy, ke které se jen tak nedostanete. V podstatě potřebujete pozvánku od někoho, kdo už ji má, a musíte si ji od něj zkopírovat k sobě do zařízení, aby se k ní nedostaly autority. Aplikace obsahuje sérii úkolů, k nimž mohou všichni členové průběžně přidávat další. Za každý splněný úkol uživatel získá určitý počet bodů a postupuje nahoru na žebříčku. Pochopitelně nepoužívají své pravé identity, takže mnohdy ani netuší, že to byl právě jejich soused, kdo včera na kostel napsal “guvernér je teplouš”. Úkoly se různí - některé jsou prakticky neškodné, jiné zase spočívají ve žhářství až záměrném způsobování zranění a smrti. Čím těžší a odvážnější úkol, tím více bodů. Ti, kdo sice dostali pozvánku, ale neměli odvahu se přímo zúčastnit, si vyvinuli vlastní roli pozorovatele a komunitu fanoušků, k nimž se řadí především mládež.
Nejraději by viděli New Eden v plamenech a roztříštěný do kusů, kde každý jedná sám za sebe a je úplně jedno, kolik má peněz. Avšak to je zatím jen jakýmsi snem, nikoliv jasným cílem. Spokojují se jen s tou zábavou - občas něco podpálí, občas někam hodí menší bombu, občas něco sabotují. Nemají jasného vůdce, ačkoliv by se dali rozdělit na dvě části - na ty, kteří tyto akty iniciují, a na ty, kteří se nechávají strhnout. Tak či tak, dokud způsobí křik a pár zranění (a občas pár mrtvol), jsou spokojení.
Technologie & Modifikace těla
Technologie druhé poloviny dvacátého prvního století je velkolepá – a to nejenom figurativně. Úspěšně zasáhla do snad každého aspektu lidského životu, zpříjemnila jej, urychlila, v konkrétních případech i prodloužila, a jednoduše se ujistila o to, aby zde každý občan, i ten na naprostém konci, pocítil její vliv na vlastní kůži.
Data se v dnešní době přenáší především na discích o velikosti několika centimetrů, uložiště je v přirovnání s naší dobou až nepředstavitelné a rychlost taktéž, zapojit se do dalších zařízení dá mnohdy i letmým dotykem či bezdrátově, což přenos dat dělá naprostou banalitou. Těmto diskům předcházela éra takzvaných „datakrychlí“, což, jak již jejich název napovídá, jsou krychle sloužící jako uložiště. Jejich výhoda spočívá v jejich kapacitě, která dodnes přečnívá prosté disky, a v různých modifikacích, díky kterým si mohou informace chránit, a kvůli těmto vlastnostem na ně dnes můžete narazit především u Jádra a dalších soukromějších skupin. Tyto dva vynálezy rozhodně nejsou vším v nabídce, setkat se vskutku můžete s lecčím podobným.
Počítače, jak je známe, jsou vzácné. Na trhu je nahradily notebooky, PDA a další přenosná zařízení. Šířka jednoho takového typického notebooku by nanejvýš dosáhla třech centimetrů, avšak v Jádru stále můžete narazit na staré kousky, které tamní udržují v chodu, případně na jejich vlastní vynálezy, což tam platí pro jakékoliv zařízení. Díky vlivu Japonska se ve městě krom toho rozšířil i nový typ klávesnicí, jenž připomíná trošku větší a méně symetrickou Rubikovu kostku s tlačítky, klasická myš zato zcela vymizela, tedy až na oblasti herního průmyslu. Mobily mají podobnou formu – jsou kompaktní, zcela odolné a dlouho funkční, pokud jste na vrchu, samozřejmě.
Mezi domácí spotřebiče patří snad již cokoliv, můžete mít celé chytré domy, které se postarají o úklid a správu, případně jen virtuální asistenty, ačkoliv se zde o virtuální inteligenci mluvit nedá, k těm má aktuálně přístup pouze Cortex. O umělé inteligenci se stále hovoří jako o vynálezu budoucnosti, přičemž se jí někteří obávají již teď. Bezpečnostní systémy se staly méně nápadnými a mnohem rafinovanějšími, což přineslo i několik nových způsobů, jak se jim vyhnout. Mezi mládeží Periferií a Cortexu se rozšířily „rušičky“, což v mnohých případech jsou pouhé brýle, které váš digitální záznam dokáží poměnit – u těch levnějších pouze rozmazat, u dalších už můžete zdánlivě zapadat do prostředí, ačkoliv stále záleží na typu kamer a prostředí.
Mezi novější typ technologie patří nanoboti, jejichž užitek leží zejména v medicíně, kde se využívají od operací a menších zásahů, až k podpoře při nervových postiženích a podobně, mezi lidmi Cortexu se naopak ze strany Japonska šíří i pohyblivá tetování tvořena vrstvou nanobotů pod kůží. V medicíně se dále uplatňují i biosyntetické orgány, jež mnohým zachraňují život a druhým zase prodlužují, samozřejmě ale těm, kteří si za ně dokáží zaplatit. Genetické modifikace se staly obvyklými, co se tedy rostlin týče, a ve vzácných případech se využívají k léčení různých genetických vad, což se Cortex snaží dotáhnout až na obvyklé modifikace lidí, v čemž mu stále odporuje vláda a samotní vědci. Proto se budou muset spokojit s pokusy na zvířatech, které následně prodávají na černém trhu.
Robotičtí asistenti nejsou ničím novým, patří zde zejména vysavače a podobné úklidové jednotky – a virtuální inteligence se od nich drží co nejdále. Nenajdete zde žádné živé a autentické roboty, kteří sní o svobodě a vůli, zde to jsou prosté přístroje, které mají jediný účel, tedy uspokojit. A krom robotů mají tentýž účel i někteří lidé. V jistých čtvrtích Cortexu můžete například narazit na erotické kluby tvořené kabinkami a jejich pracovníkem, v nichž mají návštěvníci možnost proměnit vzhled dotyčného, jak je jim libo – a to je jenom jeden z mnoha způsobů, jak se do prostého života připletly hologramy. V Cortexu a rušnějších ulicích Periferie se snad nevyhnete ani jedné hologramové reklamě, která na vás vyskočí uprostřed procházky, a pokud nedáváte pozor, mohou vás lehce lapit do oka neonového tornáda. Jejich další využití je rozmanité – v některých divadlech jsou jako nahrávky, někdy tvoří všechnu expozici galerie, a občas vám zatančí i v nějakém tom klubu.
příklad jedné z nejlepších retinových prostéz
|
příklad jedné z nejlepších pažních protéz
|
Vzlétnutí města a jeho rozdělení na dvě vrstvy si také vyžádalo nové způsoby transportace. Na nižší plošině, tedy v Jádru a na Periferii, se nejčastěji setkáte s automobily, uprostřed ještě starší, na kraji již luxusnější a komfortnější. Jejich výkon se dal bez obtíží pozvednout, přičemž po estetické stránce zvolili ostré a rovné hrany. Značky zůstaly pouze americké – slávu získala automobilka Pontiac, jinak klasickými nadále zůstává Ford, Cadillac a Chevrolet. Vlaky, metro a celkově hromadná doprava existuje pouze na Periferii a v Cortexu, zatímco v Jádru mohou být rádi, když si koupí kolo do práce, natožpak fungující auto. Na samotných krajích Periferie se nachází také mnohá letiště, v nichž najdete jak letadla na meziměstskou dopravu, tak i letouny, které slouží k pohybu mezi Periferií a Cortexem, případně pouze Periferií, a vzácně i k rybaření. Městská síť Cortexu je mnohem hustější, a kromě obvyklých prostředků dopravy zde najdeme i létající automobily (zkráceně aeromobily), které jsou taktéž poháněny antigravitačním pohonem, dovolí si je pouze ti nejbohatší, drtivá většina z nich se však nabízí jako služba.
Zbraně jsou v dnešní době krvelačné - nejnovější prototypy dokáží zabíjet na jeden stisk a většina obvyklých nevyžaduje příliš znalosti k tomu, aby způsobila velké škody. Typickou municí jsou stále náboje, byť se jejich složení od minulého století značně změnilo. Najdete je v různých podobách, přičemž zde existují i ty proložené moderní technologií. Dokáží na dopad vybuchnout, shořet, zmrazit, onen výběr je vážně veliký, jsme přeci v Americe. Novým typem zbraní jsou paprskové typy, ke kterým má však přístup pouze SID a vláda, přísně se střeží a dostat k nim jinak přístup je až nemožné. Fungují na docela prostém principu, shromažďují okolní částice, zahřívají je, načež vystřelí v jedné ráně jako paprsek. Problémem je přehřívání, tudíž zde jako jakási munice slouží chladící jednotky. Boj zblízka se dá označit za formalitu, a pokud nejste v Jádře, příliš jej v praxi nevyužijete. Do základní výbavy SIDu patří i tzv. datanůž, tedy krom toho, že si s ním můžete napíchnout klobásu, funguje i tak, že dokáže zničit, hacknout, či uložit jakákoliv data, což se mnohdy prostě hodí.
Modifikace těla jsou v posledních letech poměrně populární a své kořeny mají jak jinak v Japonsku, kde se od samého počátku zajímali o to, jak by bylo možné lidské tělo uměle vylepšit a dostat ho na skutečné hranice jeho možností. A tak začalo testování - protézy, implantované čipy, estetické úpravy pomocí silikonu, chemické koktejly pro zvýšení výkonu a mnoho dalšího. Některé pokusy dopadly dobře a jiné zase tak úplně ne. Na etiku si však v této oblasti nikdo příliš nehrál, pokrok byl důležitější, a tak se již ve 30. letech 21. století začaly objevovat první rádoby robotické končetiny. Moc nefungovaly a v podstatě jen vypadaly jako hezčí protézy. Technologie se však neustále posouvaly vpřed a jakmile už jim v pokroku nebránila žádná válka, vědci dostali všechny finance potřebné pro další výzkumy. O několik desetiletí později se tak lidé dočkali prvních víceméně funkčních robotických protéz, ač ani ty stále nejsou dokonalé a k těm nejlepším se jak jinak dostanou jen ti nejbohatší. Mnohem častější jsou drobnější modifikace - vyztužení kloubů, estetické úpravy všeho druhu, čipy implantované do různých částí těla místo kreditních karet, elektronických klíčů od domů, hesel od různých zařízení a podobně, zubní náhrady, … V New Edenu existují modifikátoři, kteří vám je vytvoří - za určitou cenu pochopitelně. Mohou to být vědci, ovšem i “normální” lidé, co provádějí své vlastní modifikace, případně se v tomto odvětví velmi angažují i zmiňovaní Japonci, kteří si sice nasazují vyšší ceny, avšak právem - jejich technologie obecně jsou na vyšší úrovni, proto i modifikace jsou kvalitnější. Plné přijetí jejich nabídek ovšem brání stále zakořeněná nedůvěřivost v lidech vůči nim.
Příklady těch nejčastějších najdete v tomto seznamu. Zároveň máte možnost si vymyslet svou vlastní modifikaci, v tom případě je lepší ji prve zkonzultovat s námi, než ji v registraci pošlete, případně pokud se k ní dostanete až ve hře, zkonzultovat ji musíte. V tom případě nám pošlete název a popis a domluvíme se. Kreativitě se meze nekladou, jen dávejte pozor na to, že nepříliš bohatá postava si nebude moci dovolit to, co někdo z Apricu, a že žádná modifikace není dokonalá a bez následků, které vám určíme my (pokud by šlo jen o nějaké estetické nebo lehké modifikace, následky mít nemusí).
New Eden
New Eden, dříve znám jako město Phoenix, se původně rozkládal v Arizoně, dnes se však pohybuje zejména v oblastech západního pobřeží, kde se vznáší nad Andami, nebo Pacifikem dle ročního období. A se svou velikostí necelých 800 km2 nejde o zrovna lehký proces. Vše tak zajišťuje pokrokový a jeden z nejnovějších antigravitačních pohonů, který funguje na docela jednoduché bázi - tvoří antigravitony k nynějším částicím na povrchu, čímž se působením opačné síly tíhové drží v dané vzdálenosti od země, podporu má také u několika tryskových pohonů, jež korigují směr letu (pokud nějaký) a jež jsou v případech nouze připraveny zmírnit pád města, případně jej udržet ve vzduchu. Tento technologický kolos je tvořen z mnohých dalších podpůrných systémů a pohonů, avšak ty tolik slávy u prostých lidí nemají.
Phoenix již ze začátku tvořily dvě desky, pomyslná špička a její základ - kapitalismus v praxi, čistě a jasně. Po čase se však nižší deska, které se dodnes sporadicky říká spodek, začala rozlišovat na dvě oblasti - Jádro a Periferii -, zatímco vrchní přibývala na vlivu a velikosti. Dolní vrstva o velikosti kruhu má poloměr přibližně 400 km2, ta nad ní přibližně o polovinu menší.
New Eden se dělí na tři hlavní části:
Ta úplně dole a uprostřed se nazývá <Jádro>. Odtud pochází většina energie pohánějící veškerou technologii ve městě. Budovy zde jsou nalepené těsně u sebe, je tu prakticky věčně tma osvětlená jen umělým osvětlením, které ani není stoprocentně spolehlivé a často vypadává spolu s celou elektřinou, a vzduch zde také není nejlepší. Místní lidé obvykle spíše živoří i přes to, že je jejich práce pro celé město velice důležitá. Chudoba, nemoci způsobené nedostatkem světla a smogem, kriminalita. A teplo, mnohdy až nesnesitelné. Je těžké tu občany kontrolovat, takže dokud dělají svou práci, je vše v pořádku. Kvetou tu ilegální zápasy a v podstatě jakákoliv kriminalita, jíž se SID ani nepokouší bránit. Čím dále od Jádra se dostáváte, tím lepší prostředí tam je.
Jádro se oficiálně nijak nedělí. Jisté snahy tu dříve byly, nicméně s neustálým pohybem místních obyvatel, nekontrolovatelnou natalitou a mortalitou a nepraktičností počítání to ztratilo smysl. Pomyslně to tu tedy můžeme rozdělit na to doslovné jádro, v němž se dá přežívat jen stěží s tím, jaké horko a zplodiny tam jsou, a na to všechno okolo, na tu masu strojů, motorů a kovu obsahující tolik lidí žijících hlava na hlavě. Najdou se tu oblasti, které připomínají cosi jako malá náměstí, avšak ani na nich to není nejslavnější.
Tím se dostáváme k <Periferii>. To jsou okraje města, kde se mezery mezi domky a jinými budovami zvětšují, sluníčko mezi ně proniká a přináší mnohem lepší atmosféru než v temném středu města a i vzduch je tu daleko čistší. Zde byste si téměř nevšimli rozdílu mezi běžným městem na povrchu a tímto. I v noci tu je na ulicích poměrně bezpečno - čas od času uvidíte patroly SIDu, jak plní své hlídky. Stojí tu kina, obchody, školy, nemocnice, bary… Prakticky vše, nač si vzpomenete. Nejlákavější jsou místa na samotných okrajích Periferie, mají totiž vzhledově nejblíže ke Cortexu a nejvíc slunce a prostoru.
Periferie se úředně dělí na čtyři zhruba stejně velké distrikty - na severu je Anthem, na jihu Queen Creek, na východě Gold Canyon a na západě Buckeye. Prostředí v nich je víceméně podobné.
A nakonec úplně nahoře, na zcela vlastní plošině, máme <Cortex>. Místo, kde se ty nejsladší sny stávají realitou. Bydlí zde bohatí, popřípadě ti, kteří jim slouží. Žijí na samotných vrcholcích mrakodrapů v té nejvyšší sféře města, jež na zbytek shlíží obrazně i doslova svrchu. Nahoru a dolů se dostávají pomocí několika trubic se speciálně upravenými výtahy, do nichž se vleze mnohem více osob, případně jiných věcí. Ty jezdí jen v určené časy a kdo je nestihne, má jen jednu jinou možnost - soukromé prostředky. Ty mohou mít různou podobu - vlastní výtahy, vrtulníky, malá uzpůsobená letadla a tak podobně.
Cortex je pomyslně propojený a současně rozdělený na dvě části nejširší ulicí linoucí se od aerodoků a výtahů skrze jednotlivé čtvrtě, jež byla na počest zakladatele Apricu přejmenována na Godfried Avenue. Nachází se na ní většina vyhlášených obchodních center, restaurací a dalších podobných budov, každý ji zná a dennodenně ní projdou stovky lidí. Leží zde také několik parků sloužících jako místa pro relaxaci i sport, různých hřišť a především pak virtuálních středisek, jež tu jsou velmi oblíbená.
<černý trh>
Černý trh se v podstatě dělí na dvě části.
Ta první slouží vrchní vrstvě a obsahuje mnoho lahůdek - geneticky i později upravené mazlíčky, tělní modifikace, vzácné jídlo, nejnovější prototypy technologií a mnoho dalšího, k čemu se běžný člověk dostane jen výjimečně, pokud vůbec. Regulován je vrchní vrstvou a japonskými obchodníky, zatímco obranné jednotky zde příliš moci nemají - smetánka je dobře podplácí a občas si sami mohou odchytit ty levnější kousky.
Ta druhá část slouží třetí vrstvě a obsahuje mnohdy úplně základní věci k přežití. Jídlo, oblečení, hygienické potřeby a podobně. K nim mnohdy nemá spousta obyvatel z Jádra přístup, jelikož jich je málo. Na tomto trhu se mnohdy podílejí občané druhé vrstvy, kteří se slitovali a své přebytky věnovali potřebnějším. Je také znám tím, že často mění polohu, jelikož se Cortex snaží zabránit jakémukoliv obchodu bez odvodu daní, zejména u Jádra.
<zdroje>
Voda je pomocí uzpůsobených lapačů získávána z mraků a filtrována v několika čističkách, jež ji poté odvádí do vodojemů, z nichž pochází veškerá voda ve městě. V tomto ohledu má Jádro výhodu a na nedostatek teplé vody si skutečně stěžovat nemůže, bohužel tam trubky ne vždy fungují, jak mají, a dochází tak k výpadkům. Na Perfierii se občas v domácnosti stane, že teplá voda dojde, avšak stačí si jen počkat, než se ohřeje další. Cortex má pochopitelně veškerý komfort.
Energie je získávána rovnou z několika zdrojů, z čehož nejvýznamnější je ta jaderná, která se produkuje v oblasti Jádra, na Periferii a v Cortexu naopak převládají obnovitelné zdroje (sluneční panely, turbíny), pro lid se obvykle skladuje v bateriích a čerpá se z obdobných zásuvek.
Co se potravin týče, zdrojů je zde spousta, jejich přístupnost se však odvíjí od vaší vrstvy. Pro jádro jsou typické nutriční bloky tvořené z past a dalších zbytků, vzácně se zde také můžete dostat až k pečivu, rýži a nepříliš chutné (či zralé) zelenině a ovoci, a pokud toužíte po pravém masu, jehož původ neleží v pouliční havěti, budete muset navštívit černý trh a prodat svůj oblíbený pár ponožek a jednu ledvinu. Periferie příliš potíží se zásobami nemá, přístup má ke klasickému sortimentu a nic životu potřebného jí neschází, maso je zde zejména kuřecí a rybí, někdy dokonce i hovězí či vepřové, avšak to bývá přepychem. Přístup zde mají ke sladkému, byť občas nekvalitnímu a povětšinou umělého původu. A co se Cortexu týče, má všechno, po čem touží. Narazíte zde na všechny kulinářské novinky, šestipatrové dorty s vlastní fontánou a hologramem, restaurace, ve kterých vám jídlo připraví rovnou v ústech, a další extravagance.
Alkohol je svou vlastní kapitolou spolu s dalšími omamnými látkami. Stále tu máme klasické druhy typu vodka, rum, gin, pivo, víno a podobně, avšak drtivá část z nich je vyráběna synteticky a tedy již postrádá svou dřívější kvalitu. Fanoušci kubánského rumu a doutníků tak mají bohužel utrum. V některých luxusních barech Cortexu lze sehnat autentickou pálenku či různé bylinkové alkoholy, ovšem ty jsou drahé a výjimečné, ovoce a další tyto suroviny se holt používají na jiné věci. V Periferii se setkáte jak s těmi kvalitními syntetickými nápoji, tak i s těmi nekvalitními. Mnohdy se tam (a i v Cortexu) míchají spolu s dalšími přísadami do koktejlů, v nichž je jejich chuť mnohonádobně lepší. V Jádře se setkáte možná tak s nějakou špatnou domácí pálenkou, popřípadě s něčím nepříliš kvalitním, co se dostalo na černý trh.
Ohledně cigaret je to ještě o něco horší - jsou tu ty synteticky vyráběné, ty ojedinělé z pravého tabáku a pak mnoho a mnoho nejrůznějších elektronických cigaret, jež jsou žádanější než cigarety čistě proto, že jsou levnější a snadnější k sehnání. Ostatní omamné látky zažily rychlý posun vpřed. Především v Cortexu bylo vyvinuto několik nových drog - Tiktak, což je vlastně vylepšená extáze, Boomblock, ten navozuje podobné účinky jako houbičky, a třeba Agrotix, ten se občas používá v nelegálních modifikovaných zápasech (přičemž v těch oficiálních je přísně zakázán), vzbouzí v zápasníkovi vysokou míru agrese, což mu na jednu stranu poskytuje výhodu, poněvadž potlačuje bolest a zesiluje ho, a na tu druhou ho dost ohrožuje, jelikož právě nemá bolest, která by ho upozorňovala na vážná zranění - neví tak, kdy přestat, a nejednou ti, co si Agrotix vzali, zkolabovali a zemřeli. Jsou tu ale i další a přicházejí stále nové.
Většina užitkových rostlin se pěstuje v hydroponických zahradách v oblasti Periferie, plodiny zde jsou geneticky modifikovány k maximálnímu užitku, což jim mnohdy ubírá na chuti, několik klasických farem a zahrad bychom však najít dokázali. V Cortexu modifikace těchto rostlin neznají hranice a jsou často kříženy čistě k pobavení. Nejtypičtější maso je to kuřecí, zejména kvůli nárocích na prostor, dalším je to rybí, z čehož se část kupuje od Japonska a část se přímo loví v Pacifiku, střediskem tohoto lovu je až hranice Periferie. Zbytek druhů pochází z menších farem v Periferii, které si za své maso účtují pořádnou sumu. Další zdroje potravin jsou druhotně pěstovány ve věžích. Mezi významnější chovná zvířata patří včely, centrem tohoto chovu je Periferii. Především v Periferii jsou rozšířené také i fastfoody, můžete se setkat s firmami typu McDonald's, Wendy's nebo KFC a dalšími, avšak zde vtip o bezmasém mase není ani vtipem, jakož spíše realitou. Buďto se jedná o zpracované zbytky, anebo - častěji - o umělé náhražky s různou úspěšností simulující chuť a texturu mletého masa.
Co se volných zvířat v New Edenu týče, jsou vcelku vzácná. Cortex se může pyšnit pouze svými zoologickými zahradami, ve kterých pár těch živých druhů najdete, mimoto zde také poletují mnohé původní druhy ptáků, kteří migrují mezi městy, ti jsou zde také nejobvyklejší. Cortex je také domovem několika druhů hmyzu a hlodavců, avšak najít cokoliv jiného je vzácné, snad až nemožné. Periferie je na tom o něco lépe, na jejím okraji, tedy poblíž farem, se volně potuluje kdejaká zvěř, jež je zejména i zčásti chována zdejším lidem, bohužel však její číslo klesá. V Jádře dokáží úspěšně přežít jen krysy a švábi, cokoli jiného se zde používá jako zdroj potravy, anebo již dávno vymizelo.
Mazlíčci jsou v New Edenu však tématem zcela jiným. Stále zde převažují psi a kočky, hlodavci a ryby, v Cortexu to dokonce dotáhli až na různé křížení a úpravy druhů, což vedlo ke psům šílených barev, živým kočkopsům a podobným stvořením, která si tento osud nezasloužila.
Flóra New Edenu také značně pokulhává. Bioponic vlastní jakési druhové banky, ve kterých zajišťuje, aby tyto druhy nevyhynuly, dále se zabývá jejich křížením, zejména pro potřebu potravin. Nejrozličnější by zde byla Periferie s jejími parky a občasnými zelenými políčky, kde kvetou druhy původní a přirozené, v parcích naopak najdeme již ty křížené, což platí i pro stromy, jejichž dřevo ztratilo svou dřívější kvalitu. Najít tedy dnes něco funkčního ze dřeva je vzácností. Stále se najdou i ti, kteří se zahradničením zabývají, avšak jejich číslo značně upadlo.
Kolem dráhy letu města stojí několik těžařských věží, jež slouží ve své horní polovině jako dodatečné farmy, odkud se bere většina přírodních produktů vzhledem k tomu, že tam zrají normální dobu - proto jsou také velice drahé a valnou část shrábne Cortex. Nahoře tedy jsou široká pole a pár luk s krávami a ovcemi, jež produkují mléko, maso a vlnu - opět především pro Cortex, tyto komodity jsou považovány za jedny z nejluxusnějších. A ve spodních částech probíhá těžba. Málokdo tu pracuje dobrovolně, ač i takoví se najdou, ti se obecně mají o něco lépe, jelikož mají vyšší pozice, nicméně samotní horníci jsou často opravdu vězni. Jsou tam posíláni nepohodlní lidé, buřiči, kriminálníci a někdy i náhodní lidé z Jádra, pokud je podstav. Podmínky tu jsou hrozné. Horníci jsou natlačení na sobě více než v Jádře, jídlo dostávají v podobě nepříliš chutných nutričních bloků a hygienické podmínky v podstatě nejsou žádné, a tak je zázrakem, jestliže se někomu podaří přežít svůj trest a vrátit se psychicky i fyzicky v pořádku do města, ale pár takových se najde - nakonec musí občas někoho pustit, aby mohl šířit zprávy o tom, jak příšerné to tam je. Věže takto těží většinu nerostných surovin a posílají je nahoru, kde si je město na cestě kolem vyzvedne nebo je odvezou nákladní letouny.
Kachni pivo od Bioponics: Migrujte k té nejlepší chuti!
|
Mleté úhoří prsty od Bioponics
|
Uměle vytvořené sushi od Bioponics
|















































